Lukáš Gregor: Konkrétní místa ve svých snech nenosím, rád bych ale viděl San Francisco

Lukáš sám o sobě říká, že je workoholik. Nemá potřebu mít pravidelné dávky dovolených, a proto spíše preferuje kratší výlety. Když už se rozhodne pro pár dní dovolené, tráví ji převážně aktivně jízdou na kole a pěší turistikou. Těší se na příští rok, kdy se spolu s manželkou rozhodli vyrazit na kolech po trase ČeskoŠvýcarsko. S úsměvem vzpomíná na zážitky z poznávací cesty do Amsterodamu.

Lukáš GregorLukáš Gregor (*1983), pedagog na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na Filmové škole ve Zlíně, šéfredaktor a manažer serveru www.mitvsehotovo.cz, manažer filmového časopisu 25fps, publicista, žije trvale v Bohumíně. Lukášova vysněná značka automobilu je Volvo (pozn. red.: Volvo model S60 a V60 je nominován na Auto roku 2011). Mezi Lukášovy nejoblíbenější značky patří Apple, Pixar a Panasonic. Na své prozatím neuskutečněné vysněné cestě by vzdušnou čarou urazil zhruba 34 284 km. Navštívil by rád San Francisco a okolní národní parky.

Jaká byla vaše dosud nejkrásnější dovolená?

Ta první, kterou jsem prožil spolu se svojí ženou. Rozhodli jsme se vzdát možnosti vycestovat do nějaké exotické destinace a pohodlně prožít týden či dva někde na pláži. Místo toho jsme si pořídili nová kola a projezdili část Moravy. Viděli jsme pěkná místa, byli v kontaktu s přírodou. Byla to současně má první zkouška výdrže, nikdy jsem tolik kilometrů nenajezdil.

Vyberte 10 míst, která byste navštívil na cestě kolem světa…

Přiznám se, že zcela konkrétní místa ve svých snech nenosím. Spíše země či nějaké méně určité lokality. Co do aktivní dovolené na kolech bych rád trasu ČeskoŠvýcarsko, Francii a Británii (na Skotsko si ale zatím netroufám).

Poznávací výlety mám také rád, někdy bych si rád sáhl na pyramidu, ale na druhou stranu Egypt jako takový mě moc neláká. A určitě bych chtěl navštívit San Francisco a okolní národní parky.

Pozn. red.: většinou se všem respondentům snažíme vyrobit fiktnivní (virtuální) cestu kolem světa z deseti (předem zadaných) míst. V tomto případě bychom museli Lukáše (@svrdlin) poslat navíc ještě na dvě až tři hodně exotická místa, aby se jeho cesta kolem světa krásně uzavřela. Neuděláme to však. Nemůžeme ho přece nutit, aby přestal pracovat čtrnáct hodin denně, resp. aby jeho dovolenková pauza byla delší, než by „unesl“ 🙂

… a my vám ukážeme, co byste mohl vidět

Zdroje fotografií (photocredit): 1. Švýcarsko, 2. San Francisco, California, 3. San Francisco, California, 4. San Francisco, California, 5. Kloentalersee Lake, Švýcarsko, 6. Ballenberg, Švýcarsko, 7. Egypt, 8. Egypt, 9. Francie, 10. Eifelova věž, Paříž, Francie, 11. Chamarande, Francie, 12. Tower Bridge, Londýn, Velká Británie, 13. Hyde Park, Londýn, Velká Británie, 14. Dunnottar, Skotsko, 15. Trotternish, Skotsko.

Kde jste byl na dovolené naposledy a kam se chystáte příště?

Poslední byl právě ten cyklovýlet po Moravě. Letos se bohužel nikam kvůli pracovní vytíženosti vydat nemůžu, příště bychom rádi tu trasu ČeskoŠvýcarsko.

Jaká byla vaše nejzajímavější pracovní cesta?

Ačkoliv mám vlastně několik prací, dělí se buďto do takových, kde jsem doposud nemusel cestovat, nebo takových, které spočívají v práci na dálku, z domova. Takže své výjezdy podnikám pouze za účelem dovolené.

Jaký byl váš nejhorší zážitek z cest?

Vlastně ani nemůžu říct nejhorší, spíše větší skrumáž trapasů jsem prožil při své poznávací cestě do Amsterodamu. Na ruzyňském letišti jsem pípal po průchodu přes detektor, mohl za to kovový opasek. Na letišti v Amsterodamu se to pochopitelně opakovalo. Nevěděl jsem, že tam mají trošku jiný postup než v Česku.

Měl si mě vzít stranou jeden pán, já ale směřoval za paní, která měl prošmátrávat pochopitelně dívky nebo ženy. Navíc jsem v tu chvíli neprozřetelně začal mluvit česky a už si před ní rozepínal opasek. Paní přede mnou ustupovala, směs strachu v očích, musel jsem působit jako nějaký chtivý chlápek z Východu. I proto mě pak její kolega poměrně razantně prošacoval a nedíval se na mě dvakrát nejmileji.

Právě v Amsterodamu jsem toho prožil asi nejvíc, kdy jsem se cítil, že ještě úplně ten západní svět na mě není připraven. (Odehrálo se to před 13ti lety)

Jak a podle čeho vybíráte dovolenou?

Když jsem byl dítě, jezdili jsme přednostně do Beskyd či na Šumavu a vybírali jsme podle hotelů a okolí. Aby bylo co nejvíce v přírodě, ale dalo se relativně snadno autem dostat i do nějakého města. Nyní jsem spíše nakloněn ne přepychu ubytování a ani to město nepotřebuji, spíše opravdu ten dotek přírody, čistého vzduchu, klidu. Dám dost na doporučení od přátel, k zajímavé lokalitě či penzionu si ale také vyhledávám reference na internetu. Dojmy a diskuze mohou člověka také ovlivnit.

Se kterými cestovními kancelářemi, popř. leteckými přepravci jste byl velmi spokojen?

Kdysi jsme využívali pravidelně služeb Čedoku, pak už jezdili na vlastní pěst. Letěl jsem jen velmi málo a přiznám se, že už ani vlastně nevím, jakým letadlem a s jakým přepravcem.

Která z ryze českých destinací je pro vás velmi atraktivní?

Mám rád jemnější Beskydy i drsnější Šumavu. Nemůžu říct, co by v Česku bylo velmi atraktivní, jsem od povahy člověk, co přijímá věci pokud možno pozitivně, snaží se ve všem hledat tu perličku na dně. Proto se mi v naší zemi líbí velká spousta lokalit. Tím, že jsem byl zaměstnán coby pedagog ve Zlíně, začal jsem více zkoumat jeho okolí, a je tam taky velmi krásně.

Máte v sobě ukotven klasický dovolenkový režim, tedy lyžování v zimě a moře v létě?

Nemám. Lyžování mě neoslovilo a k zimě moc vřelý vztah nevedu, i když sníh na pohled se mi i líbí. Totéž s mořem. Líbí se mi kolem něj procházet, když už nikdo na pláži není, ale nedovedu si představit, že bych měl vyjet do Chorvatska, lehnout si tam na pláž mezi další stovku/y turistů a tímto způsobem trávit třeba týden.

Navíc tím, že jsem workoholik, nemám potřebu mí pravidelné dávky dovolených, spíše preferuji i kratší výlety.

Trávíte dovolenou spíše aktivně, nebo pasivně? Vždy s dětmi, nebo se umíte utrhnout pouze s partnerem?

Aktivně, jak jsem už naznačil v prvních odpovědích. Spolu s manželkou jsme si hodně oblíbili jízdu na kole. Vedle toho jsem vždy upřednostňoval pěší tůry – lesem a tak. Jak jsem už řekl, jít někam k moři, lehnout si na pláž, to je spíše noční můra…

Děti zatím nemáme, takže odtrhávat se od nikoho nemusíme.

Co nesmí chybět ve vaší (KPZ) krabičce poslední záchrany?

Na toto byl vždy spíše můj dědeček, který KPZ nosil na naše výlety pravidelně. Asi jsem v tomto směru ještě naivní optimista, takže jsem žádnou pomyslnou krabičku poslední záchrany neměl. Ale pochopitelně nepřímo ano, náplasti, nožík, nějaký ten provázek. A když na kole, tak i s patřičným nářadíčkem.

Osvědčil se mi ale iPhone s aplikací Google Maps.

A když bych to mohl vzít trochu obrazně, tak takovou mojí poslední záchranou je určitě manželka 🙂 Je na výlet vždy lépe připravená, v mapě se umí orientovat lépe než já.

Jakým typem fotoaparátu nebo kamery zachycujete vaše dovolenkové zážitky?

Fotoaparát máme Minoltu a kameru Pannasonic. Nicméně v poslední době na výletech nenatáčím (to si spíš nechám na to, až budou děti) a vlastně ani moc nefotografuji. Zjistil jsem, že mnohem více si výlet užiji, když tyhle věci neřeším. A větší hodnotu pro mě má fotografie uložena v mé mysli, než skutečně zaznamenaná. Chci zkrátka tu krajinu prožívat a ne ji ukládat do jedniček a nul. Stejně nikdy ta fotografie nebude taková, jaká byla skutečnost s těmi všemi prožitky, které zrovna člověk v sobě má. Můžete se na fotku dívat, ale nejsou v ní třeba ty pocity, že jste právě vystoupali na vrchol, tluče vám srdce, vůně vzduchu.

A tím, že mám vystudovanou filmovou vědu, netíhnu k takovým těm home video záběrům z dovolené. Na pečlivou přípravu a komponování není během výletu (zvláště toho aktivního) čas, tak to pak vypadá hrozně amatérsky.

Ale věřím, že až přijdou děti, kameru zase vezmu do ruky.

Jak by vypadala cesta Lukáše Gregora dle míst, která si přál poznat?



Itinerář

  • Strážnice – Švýcarsko (605 km)
  • Švýcarsko – Francie (611 km)
  • Francie – Velká Británie (5 674 km)
  • Velká Británie – Skotsko (5 039 km)
  • Skotsko – San Francisco (8 120 km)
  • San Francisco – Egypt (11 914 km)
  • Egypt – Strážnice (2 321 km)

Celkem: 34 284 km (vzdušnou čarou)

Zdroj (photocredit) úvodní fotografie: Kevincole

Facebook komentáře:

5 komentářů k článku Lukáš Gregor: Konkrétní místa ve svých snech nenosím, rád bych ale viděl San Francisco

  1. Pingback: Tweets that mention Lukáš Gregor: Konkrétní místa ve svých snech nenosím, rád bych ale viděl San Francisco | Kamjezdi.cz -- Topsy.com

  2. Docela by mě zajímalo, jak všechny Vámi vykonávané činnosti zvládáte. Protože děláte Mít vše hotovo, asi používáte nějaký software pro GTD, ne? Nechcete se podělit? Pracujete na Windows, nebo Mac? Jaké základní (obecné) tipy pro zvládnutí osobního a pracovního času byste „nadhodil“?

    Roader 3. 8. 2010 at 07:31 Odpovědět
    • Hned z úvodu se přiznám, že ideální stav, kdy bych vše zvládal dle svých přání, zatím nenastal. Ne že bych nestíhal dělat to, co potřebuji, ale ještě zápasím s tím, abych pokud možno práci věnoval čím dál tím méně času – zkrátka pracoval efektivněji.

      Problematikou time-managementu se zabývám intenzivně téměř dva roky, zásadně mi pomohla metoda Davida Allena Getting Things Done (Doporučuji česká vydání jeho knih: Mít vše hotovo, Aby vše klapalo – obojí vydalo nakl. Jan Melvil Publishing, Brno). Metoda GTD vám pomůže k „vyčištění“ hlavy, což je první důležitý předpoklad lepší koncentrace, a tedy i větší produktivity.
      Zapisovat si vše, co vás napadne, do tzv. schránky, poté roztřídit poznámky na projekty a jejich kroky.

      Časem jsem však začal cítit potřebu věci zjednodušovat, takže pokud i vy nechcete zrovna pracovat s metodou GTD (vyžaduje vypěstování určitých návyků), může se vám líbit metoda ZTD (Zen To Done, autorem je Leo Babauta, v češtině vydalo opět nakl. Jan Melvil Publishing jako „Zen a hotovo“).

      Pokud bych ale směl doporučit něco, co může zásadně ovlivnit to, jak člověk (ne)zvládá vše, co dělá, tak je to myšlení Stephena R. Coveyho. V jeho knihách „To nejdůležitější na první místo“ a „7 návyků skutečně efektivních lidí“ (obojí vydal Management Press) se dočtete o tom, že efektivita znamená především kvalita života. Začnete více přemýšlet o svých hodnotách, cílech, prioritách. A právě to, aby člověk dělal především věci, které nějak souvisejí s jeho cíly a jsou v souladu s jeho hodnotami, může radikálně změnit jeho život.

      K další podotázce: používám dva roky Mac, přešel jsem kvůli designu, ale nyní jsem věrný proto, neboť práce je velmi snadná, intuitivní, kreativní. Vzhledem k tomu, že píši recenze na sotware pro Mac OS (na svém blogu a na MůjMAC.cz), došel jsem do styku s mnoha aplikacemi, které podporují produktivitu, napomáhají větší efektivitě. Doporučit bych mohl tři programy: TaskPaper (minimalistické řešení), Things (heký design, velmi funkční), OmniFocus (nejvybavenější, ale pro sžití také o něco náročnější a dražší aplikace).
      Pro Windows můžu spíše poradit online řešení (Nirvanahq.com), ale mnohem více tipů najdete právě na http://www.mitvsehotovo.cz.

      Nicméně i když se věnuji recenzním a testování aplikací, dostal jsem se do „papírové fáze“ – vyhovuje mi FranklinCovey diář, který vychází právě z filozofie Stephena R. Coveyho. Plánuji si věci na základě priorit a hodnot.

      Co doporučuji, vyvarovat se „zabijáků času“ – omezit kontrolu e-mailů (ideálně max. jednou denně), plně se věnovat vždy konkrétnímu jednomu úkolu, pracovat s malými přestávkami (vhodné využití metodu Pomodoro). Osvědčilo se mi brzké ranní vstávání. Má totiž psychologicky pozitivní účinek – pokud vstanu po páté hodině, dopoledne stihnu udělat všechny důležité úkoly, nic nemusím tlačit před sebou.

      Pardon za tak dlouhou odpověď 🙂
      Ale pokud by vás toto zajímalo více, tak určitě http://www.mitvsehotovo.cz a z osobnější roviny pak můj blog http://www.itimeblog.com.

      Lukáš Gregor 3. 8. 2010 at 08:57 Odpovědět
  3. Me by zajimalo jak se mezi tolika misty prepravujete. A jestli autem tak kolik vas to mesicne stoji, jak resite ubytovani. Dekuji (muj muz je neco podobneho jako vy a platime za dopravu a ubytovani hodne penez, zatim se to ale vyplaci).

    D_Jana 3. 8. 2010 at 07:56 Odpovědět
    • Doposud jsem se přepravoval výhradně vlaky. Finančně to bylo výhodnější, neboť převážně cestuji sám. Jízda vlakem má pochopitelně svá omezení (závislost na jízdním řádu, ne vždy pohodlí…), ale i výhody – především to, že si můžu číst, vyřizovat korespondenci, dívat se na filmy (ke své profesi pedagoga potřebné), nebo zkrátka odpočívat.
      Přes rok jsem s manželkou pobýval v Olomouci (v týdnu), z toho dva dny v týdnu jsem musel jezdit do Zlína, o víkendech do Bohumína, zhruba jednou za měsíc pak za rodinou do Strážnice. Kvůli dalším projektům však jezdívám ještě do Prahy a do Brna.
      Jízdné pojme značnou část „rodinného rozpočtu“, dokázalo vyšplhat na cca 3 tisíce měsíčně.
      Od září to budu mít trochu jinak, ve Zlíně patrně budu pobývat vždy celý týden, ale vždy pouze 2 týdny v měsíci. Zbylé dva budu pracovat z domu, z Bohumína.
      Plánuji také koupi auta, to z toho důvodu, že u Zlína máme koupený pozemek a bude potřeba pomalu připravovat „základy“ na stavbu domku.

      Lukáš Gregor 3. 8. 2010 at 08:41 Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zajímavosti a tipy

Zájezd v režimu first minute lze letos pořídit se slevou v průměru 18 %

Při nákupu zájezdu v režimu first minute mohou Češi v letošním roce ušetřit v průměru 18 % z katalogové ceny pobytu. Vyplývá to ze srovnání nabídek cestovních kanceláří na sezónu 2013, které provedla cestovní agentura Invia.cz. Díky včasnému nákupu mohou lidé získat k zájezdu bonusy navíc. Letos cestovní kanceláře nabízí ve větší míře parkování na […]